Péče o seniory s demencí se systémem RITA24

MUDr. Nigina Malovíková, lékařka neurologie Polikliniky Kolbenova
MUDr. Nigina Malovíková, lékařka neurologie Polikliniky Kolbenova

Po celém světě je přibližně 36 milionu lidí postiženo demencí. Každý rok je identifikováno celosvětově zhruba 5 milionu nových případů. Vzhledem k pokračujícímu stárnutí populace se předpokládá, že počet bude každoročně stoupat. Jedná se o šestou nejčastější příčinu úmrtí v ČR s průměrnou dobou přežití od stanovení diagnosy mezi 4‑12 lety. Mezi nejznámější nemoci patří Alzheimerova nemoc, stojí za 60‑70 procenty všech případů, pak se jedná o Alzheimerovu chorobu.

Co je Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je pomalu postupující onemocnění mozku, způsobující poruchy paměti, myšlení nebo chování. Onemocnění postihuje nejčastěji seniory. U osob starších 65 let vede nemoc ke ztrátě soběstačnosti a postupné plné závislosti nemocného na pečujících osobách.

Jak poznat Alzheimerovu chorobu

Projevy choroby jsou zpočátku mírné a nejčastěji je rozpoznáte poruchami krátkodobé paměti, protože Alzheimerova nemoc postihuje nejprve struktury mozku zodpovědné za učení. Lidé mají potíže s orientací v nedávných událostech, ztrácejí předměty, hůře chápou koncept času a prostoru. V domácnosti nastupují znaky dezorganizace, občasné ztrácení předmětů po domě nebo potíže s rozeznáváním přátel a rodiny. Mimo domov mají postižení potíže s orientací. Tyto časné projevy mohou být doprovázeny změnou osobnosti, poruchou nálad, agresivitou, bludy a podezíravostí vůči okolí, protože osoby s tímto onemocněním často nejsou, na rozdíl od okolí, schopny poznat, že mají nějaký problém. Postupně se snižuje schopnost vykonávat složitější úkoly i každodenní aktivity. Nastupují potíže s dodržováním osobní hygieny, sebeobsluhou, obtíže jsou doprovázeny neurologickými projevy charakteru zhoršení řeči, poruchami polykání, nerovnováhou, poruchami chůze, inkontinencí, dosahujících té míry nesoběstačnosti, až mohou být nemocní zcela připoutání na lůžko a vyžadují trvalou péči.

Jak se léčit s Alzheimerovou chorobou

Přestože mikroskopické mozkové změny vedoucí ke vzniku onemocnění jsou dobře prozkoumány a výzkumu léčby jsou věnovány nemalé prostředky, vyléčení ani prevence v současné době nejsou možné. Existuje pouze léčba, která pomáhá zpomalit příznaky choroby. Proto by každý, kdo se obává, že se u něj nebo jejich blízkých objevují příznaky Alzheimerovy nemoci, měl vyhledat odbornou pomoc lékaře. V ČR se vyšetřovací proces skládá z pohovoru s neurologem a psychiatrem, vyšetření mozku magnetickou rezonancí a vyšetření mozkového řečiště, interního vyšetření a testů kognice. Nemocní užívají léky ze skupin, které pomáhají přenosu nervových signálů zlepšujících paměť, anebo léky na doprovodné obtíže při poruchách spánku, nálad a úzkostí. Další, neméně důležitou cestou léčby je sociálně-právní a podpůrná pomoc. Nemocní mohou využít ambulancí pro léčbu demencí. Existuje přidružený systém neziskových sdružení, které pomáhají postiženým i rodinám. Zde se pacienti a jejich nejbližší dozví o možnostech nastavení terapie tak, aby bylo nemoc možno co nejdéle zvládat v domácím prostředí. Pokud se osoby dostanou do fáze, kdy už je domácí péče nezvladatelná, přichází indikace k umístění pacienta do léčebny dlouhodobě nemocných nebo do specializovaných Alzheimer center.

Jak nejlépe pomoci pacientům

Pacienti i rodina jsou nejčastěji stresováni psychickými změnami, kterými je toto onemocnění provázeno. Člověk nemůže přicházející stavy ovlivnit vůlí, proto se snažíme omezit dráždění vnějšími vlivy jako je bolest, horko, chlad, hlad, hluk, nebo i pocity únavy. Musíme chápat, že člověk není naschvál náladový. Nejdůležitější je v tomto případě pochopení a odvedení pozornosti ke kladné emoci. Nastolujeme bezpečné prostředí, protože desorientovaný pacient je ve velkém stresu, pokud žije v nestabilním vnějším prostředí. Podporujeme denní návyky a rutinu. S tím souvisí dlouhodobá rehabilitační léčba. Výcvik paměti, každodenní nácvik soběstačnosti a sebeobsluhy. Výzkum Alzheimerovy nemoci je v popředí zájmu mnoha společností zabývajících se nejen lékařstvím, ale i vývojem nových technologických inovací. Za poslední desetiletí léčba prodloužila postiženým život až o 5 let. Jedná se nejen o léčbu medikamentózní, ale zejména podpůrnou léčbu pečovatelskou a terapeutickou. Je kladen důraz na co nejdelší zachování soběstačnosti, samostatnosti pacienta a co největší oddálení nutné trvalé asistence dalších osob. Vyvíjí se tedy systémy, které monitorují pohyb člověka v bytě či domě, včas detekují pád, odhalí vybočení ze stereotypního chování pomocí matematického modelu. A dokážou blízké rodinné příslušníky včas upozornit třeba posláním sms zprávy, emailu nebo webového dohledu. Pomocné metody technologické nyní nastupují jako slibní pomocníci k významnému zlepšení kvality života postižených, podporují nezávislost, snižují stres a zmírňují rizika úrazů a v neposlední řadě odlehčují pečujícím osobám.